Jak jsem vyzrála na prokrastinaci – zkuste to taky!

Jelikož doma mám tendenci prokrastinovat (jistě to znáte, jakmile se máte pustit do důležitého úkolu, dostanete neodkladnožirafa textu chuť umýt okna či začít třídit staré papíry), chodím psát ven.

Zřejmě to taky znáte. Doma zapnu počítač (tedy poté, co se k tomu donutím po úvodní fázi prokrastinace, během které většinou umyju nádobí a naleštím kuchyňskou linku, vynesu koše, začtu se do nové knihy s úmyslem přečíst „jen pár stran“ na pár hodin, shlédnu díl seriálu apod.) a vzápětí jako by mě od něj něco odhodilo pryč.

Jako bych byla magnet a přiložili mě k druhému stejným pólem. Prostě u toho nemůžu zůstat.

Buď od toho zase vstanu, nebo se přistihnu, jak se „chlácholím“ kontrolováním emailu (co když přišel nějaký opravdu důležitý), facebooku či projížděním zpravodajských serverů novinky či idnes (musím se přece informovat, co se děje doma i ve světě, no ne?).

Ale i když už se mi podaří začít, po chvíli potřebuju něco ověřit na internetu a přistihnu se, jak si z ničeho nic pouštím svá oblíbená videa na YouTube.

Když však vyrazím ven, náhle se z prokrastinátorky s černým pásem proměním ve workoholičku. Nápady se jen hrnou, jen co někde usednu a otevřu laptop (respektive pokud jsem u bazénu, tak jakmile vytáhnu blok a tužku – viz příspěvek O psacím stroji u vody).

Vydržím pracovat třeba osm hodin v kuse a přitom vůbec nemám pocit, že pracuju. Čas tam obrovsky letí. Nechápu, proč se mi tohle děje a proč to doma nejde.

Další výhodou psaní venku, kde při tvorbě jedu jak zajíček Energizer – přijdu domů tak utahaná, že večer brzo usnu, pak se brzy probudím i bez budíku (taková rána mám nejraději) a můžu jet tvořit nanovo.

čtecí koutekDoma jsem si zřídila skvělé pracovní prostředí – mám úžasný „čtecí koutek“, kde můžu načítat knihy. Mám prostorný psací stůl z tmavého dřeva tvarovaný do L, abych mohla v pravém rameni hromadit papíry a přesto se tam stále vejít s laptopem. Mám i závěsný stolek na balkoně, před který dám balkonové křesílko a můžu tvořit venku.

Všechna tato tři místa ve svém bytečku miluju a ráda v nich trávím čas – jen ne k práci. I když bych chtěla.

V modrém koutku a v křesílku na balkoně si čtu a za psacím stolem koukám na streamované filmy či seriály. Ale pracuju zkrátka jinde.

V příštím příspěvku proberu desatero míst, kam chodím tvořit.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.