Co napsala čtrnáctiletá Blanka o světle

Občas se setkám s velkým talentem pro psaní i u velmi mladých lidí. Vzpomínáte si na 14letou Blanku, dceru mojí kamarádky, kterou jsem Vám před časem zmiňovala v souvislosti s mým spisovatelským blokem? Ano, je to ona, která se mě vyptávala, proč jsem se při psaní Hodiny psodava zasekla, a navrhla mi změnu, která mě překvapivě odblokovala. A tatáž Blanka se dnes účastnila Olympiády v českém jazyce v České škole bez hranic v Paříži, kde měla napsat text na téma Co umí světlo.

Nesnadné zadání, že?

Ovšem Blanka se toho úkolu zhostila skvěle, velmi vyzrále, a to nejen na svůj věk. Její text má hloubku, její popisy jsou až čapkovské momenty. Můžete to posoudit sami:

Blanka Rezková (14 let): Co umí světlo

Takové světlo je velmi užitečné. Dokáže ve tmě jasně svítit, i slabě plápolat. Může mdle ozařovat piva a tlačenky v hospodě, kde se zpívá a tančí. Může nám osvětlit příběh, který potají čteme pod dekou. Svíčky, které zahřívají studená těla v rakvích. Září nám do obličeje z monitorů.

Umí nám rozluštit i ten nejsložitější příklad z matematiky, nad kterým si večer lámeme hlavu. Umí nám dodat odvahu, když se ve tmě něco šustne. Je také matkou všech rostlin, stromů živočichů i nás lidí.

Umí si nás omotat kolem prstu, že ani beze světla nezamhouříme. Světlo toho tolik umí, ani si to neuvědomujeme. Beze světla by nebylo nic. Byla by jen tma.

Světlo na sebe bere také spoustu podob. Jednou z nich je třeba moje maminka, nebo moje rodina a kamarádi. To znamená, že světlo umí i milovat. Ukonejšit nás, když vzlykáme, rozveselit, rozparádit, pobavit a pohladit. Umí nás také rozzlobit, rozplakat a rozesmutnět. To všechno světlo dokáže.

Každý člověk má na světě svoje světlo.

Světlo také umí zchřadnout. Začne být mdlé, jako plamen svíčky, která vydává světlo. Nejhorší pocit je vidět, jak toto světlo pomalu zhasíná, až zhasne úplně. To také světlo umí. Zhasnout.

A i když se snažíte světlo znovu rozsvítit, škrtáte jednu sirku za druhou, vosk už není, anebo knot už znovu nechce vzplanout. Takže světlo umí potrápit i naši duši i naše slzné žlázy.

A pak se to stejné stane i vám. I vy, jako to světlo, zhasnete. A potom už je jenom tma. Umí nás vrhnout do staleté tmy.

Tak toto všechno světlo umí.

(Ale myslím, že se v té černočerné tmě rozjiskří nějaké světlo, a bude zářit tak silně, že se pak stane naší součástí a my už nadále nebudeme ve tmě.)

*** KONEC ***

 

Pěkné, že?

 

 

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.