Akademie psaní: Cvičení č. 1 – Jak uvěřit, že se vám podaří knihu úspěšně dopsat?

Vítám vás u prvního cvičení v rámci Akademie psaní. Jak jsem slíbila v úvodním videu v den jejího spuštění, každé pondělí budete na těchto stránkách nacházet cvičení zaměřené na rozpohybování vaší kreativity.

To dnešní ale bude trochu odlišné – nebude zaměřené na některou z technik psaní, ale na přístup k psaní obecně.

Minule jsem vám zde představila čtyři základní fáze psaní s tím, že každá má své konkrétní výzvy a úskalí. Jedno úskalí je ale společné všem čtyřem a tím je sebevědomí. Víra v úspěšný výsledek. Přesvědčení, že opravdu dokážete tu knihu napsat.

A to navzdory možným námitkám okolí, že to nedokážete, že to nezvládnete. I navzdory vlastním pochybnostem.

Psaní knihy je dlouhodobá a často úmorná činnost. Víra ve vlastní úspěch je to, co vám pomůže překonat ty nejtěžší okamžiky.

Ale jak toho dosáhnout?
Jak opravdu uvěřit ve vlastní úspěch?

Existuje jedna technika, kterou jsem již ověřila na mnoha lidech a nese překvapivě skvělé výsledky. Proto jsem si právě toto cvičení vybrala jako to úvodní. Budete k tomu muset zapnout představivost trochu jiného druhu.

Nejlepší způsob, jak v sobě toto přesvědčení vybudovat, je představit si vaši knihu nejen dokončenou, ale i vydanou. Ne tedy jen jako hromadu písmenek ve Wordu a nebo třeba v sešitě. Ale jako skutečně vydanou knihu.

Jde o cvičení, a tak je potřeba, abyste teď následující kroky opravdu provedli.

Jdeme na to!

Představte si, že před vámi na stole leží kniha.

I pokud třeba zrovna nejste u stolu, tak si ten stůl představte. Sjedete pohledem na obálku knihy a uvědomíte si, že na obálce je napsáno vaše jméno. Může to být samozřejmě klidně i pseudonym, pokud pod ním chcete psát.

Natáhnete ruku a knihu zvednete.

Pohladíte obálku. Co je na ní? Je na ní jen text, anebo i nějaký obrázek?

Jakou barvou je vyvedený název?

Jaká je vazba, měkká nebo pevná?

Jak těžká je ta kniha ve vašich rukou?

Klidně ji v duchu otevřete a zalistujte v ní. Můžete si k ní i přivonět.

Zase ji zavřete a znovu si prohlédněte obálku. Není to úžasné držet v rukou vlastní knihu?

Podržte si tuto představu co nejdéle.

Díky zrcadlovým neuronům v našem mozku se vytvoří vzpomínka na to,
jak jste svou knihu drželi v ruce.

Pak už bude jen otázkou času, než se tak stane doopravdy. Budete mít totiž silnou motivaci tento zážitek ještě jednou zopakovat – a tentokrát v reálu.

Já sama vždy vidím svou knihu takto, během toho, co ji píšu. Svůj právě rozepsaný fantasy román Hodina psodava si takhle představuju už dlouho, dokonce jsem ho několikrát už i pomyslně četla.

Věřím, že vám toto cvičení pomůže na cestě za splněním vašeho snu napsat knihu.

A jelikož jsem vám slíbila pokračovat v tradici Příběhových kostkách, tady máte hod na tento týden! 😊

Těším se na vás zase za týden a do té doby vám přeju, ať vás provází múza!

2 Komentáře

  1. Dobrý den. Mám otázku. Vy jste již někdy napsala knihu? (právě už půl hodiny pročítám tuhle stránku a tahle otázka na mě jen tak vyskočila)

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.