7. TÝDEN – Jak NEpsat Mary Sue aneb Jak čtenáři pomoci ztotožnit se s Vaším hrdinou

Kde se vzala Mary Sue – (Ne)příkladný Wesley Crusher – Jak poznat, jestli je Vaše postava Mary Sue? – Jak čtenáři Vaše postavy přiblížit: Zlozvyky, chyby či zvířátko

Je skvělá. Je krásná a prudce inteligentní. Vše, na co sáhne, se jí daří. Má k dispozici všechny možné magické zbraně. Kam přijde, tam vyřeší jakoukoli krizi. Všichni ji obdivují, její přátelé i nepřátelé. Jenom čtenáři ji nenávidí.

Víte, o kom mluvím? Ano, o Mary Sue. Pokud jste se s tímto termínem zatím nesetkali, čtěte dál. Existuje riziko, že Vaše hlavní hrdinka právě takovou Mary Sue je. Jak ji poznat a jak z ní udělat hrdinku, k níž si čtenář snáze vytvoří vztah, o tom je právě tento článek v rámci Projektu 2019 – Odstartujte svoji knihu (i Vy!).

Pokud jste se k Projektu 2019 připojili až teď, vůbec to nevadí. Projekt 2019, v jehož rámci můžete napsat knihu i Vy, lze začít kdykoli. Stačí vrátit se na začátek a postupovat krok za krokem.

Kde se vzala Mary Sue

Postava, která odpovídá Mary Sue, se nejprve vyskytovala ve fanouškovské fikci. Autor si představil sám sebe jako úžasného hrdinu nějakého světa – hrdinu, který má všechny představitelné schopnosti a který ten svět zachrání před veškerým nebezpečím.

Postupně se však tento termín přenesl i do ostatní literatury a popisuje protagonistu, který je tak naprosto dokonalý, až jde čtenáři na nervy. Angličtina pro to má frázi „too good to be true“, neboli „příliš dokonalý na to, aby existoval“.

Termín “Mary Sue” se poprvé objevil jako jméno postavy v posměšné povídce “The Trekkie’s Tale” (parodie na Star Trek) autorky Pauly Smith. V této podobě se mezi autory fanfiction ustálil jako souhrnné označení pro tento typ postav.

Mary Sue může být samozřejmě i muž. Používá se pro něj více termínů, jako například Gary Stu. Mužská obdoba tohoto termínu ale není ani zdaleka tak známá jako Mary Sue. Proto se označení Mary Sue používá i pro mužské postavy.

 (Ne)příkladný Wesley Crusher

Wesley Crusher (foto: Wikipedia)

Pokud znáte Star Trek, tak klasickým příkladem Mary Sue je dospívající syn doktorky Crusherové Wesley Crusher. Ačkoli je vesmírná loď Enterprise plná velmi zkušených a schopných lidí, je to právě Wesley, kdo si získá respekt kapitána Jean-Luca Picarda a smí na velitelský můstek, kde pomáhá posádce s různými úkoly. Mnohokrát zachrání situaci, protože ho jako jediného napadne řešení.

Spekulovalo se, že tvůrce Star Treku Gene Roddenberry ve Wesleym zpodobnil ideál sama sebe (jeho prostřední jméno bylo Wesley). Roddenberry údajně tuto teorii připustil. Stvořil tak hezkého a chytrého chlapce, který přichází s geniálními řešeními jako na běžícím pásu.

Mělo to jen jedinou chybu. Fanoušci Wesleyho Crushera nesnášeli. Připadal jim nepravděpodobný. Přehnaně bezchybný. Doplácel na to i Will Wheaton, který Wesleyho Crushera v seriálu představoval.

Rey (foto: Wikipedia)

Autor tedy vytvořením příliš dokonalé postavy vyvolává u běžného čtenáře automaticky odpor.

Stejně tak Rey, hlavní hrdinka nového pokračování Hvězdných válek, bývá označována za postavu ve stylu Mary Sue. Příliš rychle se naučí ovládat sílu, příliš rychle umí bojovat se světelným mečem… Zkrátka je až moc dokonalá.

Dalšími populárními příklady hrdinů a hrdinek ve stylu Mary Sue jsou Pollyanna či Bella Swan ze Stmívání.

Jak poznat, jestli je Vaše postava Mary Sue?

Nebezpečí, že píšete Mary Sue, hrozí zejména ve chvíli, kdy si v hlavních hrdinech představujete sami sebe.

Udělejte si malý test. Podívejte se na následující přídavná jména a zaškrtněte si ta, která pasují na Vašeho hrdinu či hrdinku:

 

 

 

 

 

 

 

 

Pokud jste zaškrtli většinu políček (či dokonce všechna), je dost velká šance, že je Váš hrdina přinejmenším na hraně toho, být Mary Sue. Někdo tak dokonalý by dokázal otrávit i Vás.

Na internetu existuje spousta testů, v nichž si můžete ověřit, jestli Vaše postava odpovídá popisu Mary Sue. Většina jich je v angličtině, v češtine například tento.


Jak čtenáři Vaše postavy přiblížit: Zlozvyky, chyby či zvířátko

Příliš dokonalé postavy jsou pro čtenáře nudné. Měli byste si proto spíše klást otázku: „Jsou moji hrdinové uvěřitelní?“ spíše než „Je můj hrdina dokonalý?“ V očích čtenáře musí být Váš hrdina dostatečně reálný. Týká se to jak protagonisty (hlavního hrdiny) tak antagonisty (záporného hrdiny).

Aby se mohli čtenáři s postavami v knize ztotožnit, musejí v nich vidět alespoň něco ze sebe. Hrdina pro ně bude zajímavý, když bude mít cíle, osobnost a nebude skrz naskrz dokonalý. Zde je několik tipů, jak toho můžete dosáhnout:

  • Nechte ho chybovat

Toto je možná nejdůležitější tip. Váš hrdina by občas měl dělat špatná rozhodnutí a třeba tím tu a tam situaci i zhoršit. Například, když Harrymu a Ronovi ujede Bradavický expres z nástupiště 9 a ¾ a oni se rozhodnou doletět do Bradavic Fordem pana Weasleyho… Nejprve se autu rozbije funkce neviditelnosti, a tak je mudlové vidí letět nad Londýnem a malí čarodějové tak způsobí problémy kouzelnickému světu. Při přistání má navíc jejich auto poruchu, havaruje do Vrby mlátičky, která z nich málem vytřese duši, a auto se po tomto zážitku zcvokne a uteče do Zapovězeného lesa.

  • Dejte hrdinovi nějakou vadu

Postava, která má nějaký nedostatek, vadu či zlozvyk, si mnohem snáze získá čtenářovy sympatie. Psychologické studie navíc ukazují, že když se ke svým nedostatkům přiznáte, lidé Vás budou mít raději a budou Vás vnímat jako silnější osobnost. Díky tomu čtenáři sympatizují více s hrdiny, kteří se ke svému zlozvyku přiznávají. Klasickým případem je Jo Nesbø a jeho detektiv Harry Hole, který je alkoholik.

  • Vypíchněte nějakou všední maličkost

Všední drobnost, která postavu v očích čtenáře zlidští. Hlavní hrdina může mít například v plánu zachránit planetu, v mezičase však neodolá vůni jablečného štrůdlu, který kdysi pekla jeho babička a teď ji ucítí z cukrárny naproti v ulici. Starší ročníky mezi vámi si možná vzpomenou na agenta Coopera ze seriálu Městečko Twin Peaks a jeho slabost pro „zatraceně dobrou“ kávu a třešňový koláč.

  • Ozvláštněte postavu idiosynkrazií

Idiosynkrazie znamená určitou zvláštnost v chování, která danou postavu odlišuje. Dobrým případem je Sheldon Cooper z Teorie velkého třesku a způsob jeho klepání na dveře. Většina z nás něco takového má a nejsme si toho třeba vůbec vědomi. Například když sedíte u stolu v kavárně, cupujete ubrousek na kousíčky. Nebo hrajete rukama na pomyslné bicí, kdykoli slyšíte nějakou hudbu. Nebo máte alergii na to, když někdo často používá slovo substantivní a rozčiluje vás to. Dejte nějakou takovou zvláštnost svému hrdinovi a čtenáři bude hned bližší. Více o tom, jak využít idiosynkrazií, si můžete přečíst v mém starším článku Víte, co je to idiosynkrazie? aneb Ozvláštněte svou postavu v knize.

  • Dejte hrdinům smysl pro humor

Lidé milují, když je knížka rozesměje. Humor je proto ideální k ozvláštnění Vašich postav. Ať už si dělají legraci samy ze sebe, mají sarkastické poznámky (vzpomeňte si opět na Sheldona Coopera!) či třeba mají vtipné poznámky k situaci, pro čtenáře bude snadnější si k nim vytvořit vztah.

  • Nechte je prožít bolest a strach

Jen k máločemu v životě se lidé mohou vztáhnout tak jako k bolesti a strachu. Všichni jsme si to někdy prožili a dovedeme s tím soucítit. Váš hrdina může být silný a schopný, ale může ho pronásledovat nějaká bolest z minulosti, nebo v něm něco může vyvolávat iracionální strach (například klaustrofobie, kterou má profesor Langdon z Šifry mistra Leonarda).

  • Nechte je prožít ztrátu

Úzce souvisí s předchozím bodem. Jako příklad může posloužit Anakin Skywalker, kterého sužovaly vzpomínky na matku umírající mu v náručí. V očích diváků tak měl mnohem lidštější rozměr, než chladný a bezcitný Darth Vader z předchozích dílů.

  • Dejte postavě domácí zvířátko

Většina lidí má ráda zvířata. Když bude mít Váš hrdina nějaké oblíbené zvíře (nebo třeba nějaké zachrání), čtenáři si k němu lépe vytvoří vztah. Vybírejte mezi chlupatými mazlíčky – pes, kočka či králíček vyvolají ve čtenáři jiný pocit než had nebo tarantule. Nemusí se to přitom týkat pouze kladných hrdinů – představte si, že by Jack Rozparovač, který po nocích vraždí prostitutky, měl slabost pro zvířata a ve dne pomáhal v psím útulku. Hned ho uvidíte trochu jinýma očima. 🙂

Akční kroky do následujícího týdne:

  • Zamyslete se nad možnostmi, jak Vašeho hrdinu přiblížit čtenáři, a zkuste jednu či dvě použít ve Vašem příběhu.
  • Zkuste se dívat kolem sebe a všímat si drobných odlištností a zvláštností (idiosynkrazií) u Vašich kolegů, přátel či rodinných příslušníků, které byste mohli využít pro Vaše hrdiny.

A samozřejmě ještě PŘÍBĚHOVÉ KOSTKY pro tento týden! Vypadá to na nějakou záhadu, do níž bude zapletený poklad, had a želva. To se bude vymýšlet samo! 🙂

 

 

 

 

 

 

 

 

Těším se na Vás opět za týden, v pondělí 18. února, kdy se zamyslíme nad zdánlivě jednoduchou otázkou, kdy, kde a jak dlouho každý den psát.

Vytisknout Vytisknout 

3 Komentáře

  1. Ahoj, pod odstavcem: “Udělejte si malý test. Podívejte se na následující přídavná jména a zaškrtněte si ta, která pasují na Vašeho hrdinu či hrdinku:” nevidím žádná přídavná jména 🙁

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.