44. týden – Jak prověřit, že vám v knize vše logicky navazuje

Příběh jako na dlani – Kdy myšlenkovou mapu vytvořit – Před/výstupní kontrola
– Návod ve dvanácti krocíchNástěnkou to nekončí

V minulých článcích jsme mluvili o tom, jak prolomit psací blok, jak oživit psaní tím, čeho se bojíte, a jak psát dějové zvraty. Před intermezzem věnovaném NaNoWriMo jsme se pozastavili nad tím, jak správně příběh „tempovat“, aby to čtenáře nenudilo, ale zároveň nevyčerpalo. Dnes vám představím metodu, která slouží hned k několika věcem zároveň:

  • Ověří, že vám vše logicky navazuje;
  • Ukáže vám, jestli máte příběh správně „tempovaný“;
  • Dokáže vás zase rozepsat, pokud jste právě zaseknutí;
  • Upozorní místa, kde je třeba domyslet mosty a návaznosti;
  • Ukáže, zda máte celý dějový oblouk;
  • A kam můžete umístit dějový zvrat i flashbacky.

Pokud jste se k Projektu 2019 připojili až teď, vůbec to nevadí. Projekt 2019, v jehož rámci můžete napsat knihu i Vy, lze začít kdykoli. Stačí vrátit se na začátek a postupovat krok za krokem.

Příběh jako na dlani

A o co se konkrétně jedná? O to, podívat se na celý příběh z ptačí perspektivy. Shora. Metoda spočívá v tom, že si vyrobíte myšlenkovou mapu – v tomto případě prostřednictvím nástěnky.

Nemluvím teď o nástěnce /mapě, kterou si můžete vytvořit hned na začátku, kdy teprve začínáte psát. To je také užitečné, protože díky tomu zjistíte, jestli máte funkční dějový oblouk, a tedy naději, že dovedete příběh do zdárného konce (přestože se jeho konečná podoba ani trochu nemusí původnímu záměru podobat).

Mluvím o nástěnce, kterou si vytvoříte krátce předtím, než knihu dopíšete. Tedy zhruba ve dvou třetinách až třech čtvrtinách příběhu – v místě, kde se nacházíme nyní v rámci Projektu 2019.

Kdy myšlenkovou mapu vytvořit

Když vás napadne příběh a rozhodnete se z něj udělat knihu, vždy doporučuji sednout a vysypat ze sebe vše, co vás k tomu napadá. At už to budete diktovat do mobilu, psát si to rukou do bloku nebo do Wordu v počítači, sepište si to. Nečekejte, že si to budete pamatovat.

Když jste ale teprve na začátku, tak podrobnou myšlenkovou mapu, jako je na úvodním obrázku, ještě udělat nejde. Takovou můžete vytvořit až poté, co už máte velký kus napsaný.

Opakovaně slýchám hlavně od začínajících autorů, že nic takového nepotřebují, v žádné fázi. Většina autorů, kteří již něco vydali, se shodují v tom, že určitou myšlenkovou mapu mají – vytvářejí ji postupně, mění jej podle potřeb, ale nepíší zcela naslepo.

Před/výstupní kontrola

Pokud takovou mapu ještě nemáte, a přitom se blížíte ke konci své knihy, doporučuji si ji vytvořit nyní. Je to způsob, jak zjistit, jestli je příběh plynulý, navazuje tam, kde navazovat má. Je velmi důležitá i ve chvíli, kdy vyprávíte ve více časových rovinách a z pohledu více osob. Kdy je podstatné, aby opravdu všechno stoprocentně fungovalo.

Pro svou Hodinu psodava jsem ji vytvořila ve chvíli, kdy měl 110 stran ve Wordu, přibližně 55 tisíc slov. Šlo o nehotovou první verzi, která měla na mnoha místech poznámky typu „tady najdou tu jámu a v ní mrtvolu“, „tohle udělat dialogem“, „sem doplnit popis lodi“ apod.

Vyrobit ji je dost velká piplačka. Připravte se na to, že to nebude rychlé a jednoduché. Ale jakmile nástěnku dokončíte, můžete si být jistí, že knihu dopíšete.

Návod ve dvanácti krocích

Myšlenkovou mapu vytvoříte podle následujících dvanácti kroků:

  • Vytiskněte vše, co už máte napsané.
  • Sedněte si s tím někam, kde vám bude pohodlně a kde budete mít klid. Vše si po sobě přečtěte. Kdekoli pocítíte potřebu něco měnit, přepsat, připsat, navázat… udělejte to.
  • Při čtení si v textu vyznačte jednotlivé scény či „myšlenkové celky“. Nikoli kapitoly, ale menší úseky – situace, scény. Oddělujte je v textu čarou, aby bylo jasné, kde která začíná a kde končí.
  • U každé si poznamenejte nějaké klíčové slovo. „Harry se probudí u Dursleových“. „Scéna u majáku / seznámení s Hagridem.“ apod.
  • Tyto názvy scén si přepište na lístečky papíru a napíchejte na nástěnku. Jednoduchou korkovou koupíte kdekoli za pár desítek korun a můžete si ji třeba nechat stát na skřínce.
  • Jeden lísteček může znamenat celou jednu kapitolu, zároveň ale 10 papírků může znamenat jednu kapitolu a jeden lísteček pouze nějakou zásadní scénu.
  • Při řazení lístečků vám začne vyvstávat před očima příběh tak, jak bude navazovat v knize. Pokud máte více časových rovin, můžete je označovat jinými barvami.
  • Jakmile zjistíte, že něco nenavazuje, poznamenejte si to. Může se stát, že přehozením pořadí lístečků to navazovat začne. Ukáže se také, které scény by bylo lepší mít za sebou, či naopak dále od sebe.
  • V neposlední řadě se vám také ukáže, jestli máte dostatečnou rovnováhu mezi akčními scénami a poklidnými situacemi (viz článek o „tempování“).
  • Abyste se vyhnuli tomu, že se vaše návštěvy dozví, jak příběh dopadne, nezahrnujte čtvereček s poslední scénou. Anebo ho naznačte jen krypticky, aby to bylo jasné jen vám. 🙂
  • Lístečky můžete kdykoli doplňovat, přehazovat jejich pořadí, odebírat i přidávat. Jak budete psát, budou vás napadat nové věci, některé naopak budou překonané. Nebojte se, že jakmile jednou vytvoříte nástěnku, stáváte se navždy zavázáni dodržet, co je na ní. Tak to vůbec není.
  • Pro příští knihu můžete lístečky z nástěnky odstranit, uschovat si je na památku a nástěnku použít znovu pro další knihu.

Pokud bylo v příběhu něco nedořešené, při tomto procesu to většinou najde řešení, které vás přiměje zvolat heuréka! 🙂

Nástěnkou to nekončí

Vytvoření nástěnky je víceméně jen začátek. Druhý krok je přepsat obsah jednotlivých čtverečků do Wordu, každý jako nadpis (ať už je to věta, několik vět či pár hesel), a to si uložit online.

Pro přepsání můžete využít funkci diktování na mobilu a obsah lístečků do něj nadiktovat. Pak si to pošlete na email a uložte v počítači. Můžete pak každému lístečku založit zvláštní soubor a zpracovat text do něj a do výsledného to poskládat až na závěr. Anebo můžete pracovat v jednom souboru, jen označovat lístečky, které už jsou zpracované.

Lístečky nemusíte zpracovávat postupně, od začátku do konce. Můžete pak pracovat na jakémkoli „lístečku“ podle nálady.

Výhodou takové nástěnky je i to, že máte příběh stále před očima. Bude vás to nutit psát. Také vás to bude inspirovat – někdy jen projdete kolem a blýskne vám hlavou nápad.

Akční kroky do následujícího týdne:

  • Pokud jste již zhruba ve třech čtvrtinách svého příběhu, doporučuju postupovat podle kroků 1 – 12 a vytvořit si nástěnku.
  • Ve facebookové skupině Odstartujte svoji knihu pak můžete nasdílet fotky s ostatními autory! 🙂

A na závěr Příběhové kostky:

Těším se na vás zase za týden!

4 Komentáře

  1. Se svojí knihou se peru už poměrně dlouho, tudíž jsem nadšená, že na mě internet Váš blog vyplivl v ten pravý čas. Jelikož jsem knihu začala psát v brzkém věku a můj styl psaní ještě úplně nedošel do finální fáze vývoje, potýkala jsem se s neustálými přepisy a úpravami. Teď, když už je text konečně tam, kde ho mít chci, doufám, že mi Váš blog pomůže toho papírového bastarda také dostat do oné finální fáze. Děkuji za super články a rady!

  2. Zrovna jsem byla zaseklá u začátku nové kapitoly, protože jsem chtěla, aby tam zaznělo dost určitých věcí, ale nějak jsem nemohla přijít na vhodné pořadí a to mě zaseklo. Zkusila jsem si to tedy rozepsat na “lístečky” a přišla jsem na ten problém – návaznost informací mi netvoří linku, ale kruh :D. Teď se z toho ještě vymotat 🙂

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.