40. týden – Jak a proč psát o tom, co vás děsí

Strach jako studnice emocí – Užitečný vedlejší efekt – Strachy sdílené –
Pět smyslů opět ve hře – Menu děsivých prožitků

V dnešním článku, patřícím ještě stále do tematického bloku „prostředků“, se podíváme na jeden trik, který může vaši knihu obohatit, respektive opepřit. Může vám i pomoci prorazit psací blok, o kterém jsme mluvili v předchozích dvou týdnech. Právě proto jsem tento článek zařadila právě dnes.

Tím trikem je: Pište o tom, co vás děsí.

Každý z nás se něčeho bojí. Uvíznutí ve výtahu. Znásilnění v temné uličce. Autonehody, při níž přijdete o nohy. V tomto článku se podíváme na to, jak – a hlavně proč to využít v příběhu. 

Pokud jste se k Projektu 2019 připojili až teď, vůbec to nevadí. Projekt 2019, v jehož rámci můžete napsat knihu i Vy, lze začít kdykoli. Stačí vrátit se na začátek a postupovat krok za krokem.

Strach jako studnice emocí

Pokud se něčeho bojíte, neměli byste se tomu v psaní vyhýbat. Naopak. Strach s sebou nese emoce. Čím větší strach, tím je emoce silnější a tím hlubší prožitek. Váš i čtenáře. Dosáhnete tím hlubšího dramatického efektu.

Lidé mají rádi příběhy, při kterých se bojí. Možná proto, že to v nich posiluje pocit bezpečí, v němž se nacházejí. A nemusíte hned psát horory jako Stephen King. Prvky toho, co vás děsí, lze využít prakticky v jakékoli fikci.

Nemluvím ale o zážitcích, které jsou pro vás bolestivé. Je na vás, zda o nich budete někdy chtít psát nebo ne. Tento článek je o věcech, které ve vás vyvolávají strach, nikoli bolest.

Užitečný vedlejší efekt

Může ve vás budit hrůzu něco, co jste prožili. Nebo můžete mít strach z něčeho, co vám v mysli vykresluje vaše fantazie. V obou případech vám sepsání těchto představ může pomoci váš strach odbourat. Vím, o čem mluvím. Prožila jsem si to se svou arachnofobií.

Seděla jsem jednou na balkóně a pracovala na své knize. Vtom přiletěl bělásek a usedl mi na hřbet ruky. Byl to úžasný, jemný dotek. Celá jsem se rozněžnila, jak je to roztomilé. Po pár vteřinách motýl odletěl. Pár minut poté se z okraje balkonu nade mnou začal spouštět pavouk. Vyskočila jsem od laptopu, jako by mě střelil, a pelášila jsem pro Raid, abych ho odehnala.

Cestou do komory jsem si uvědomila, jak je to nespravedlivé. Ten pavouk za to přece nemůže, že ve mně vyvolává takovou hrůzu. A tak se zrodil nápad na mé Pavoučí příběhyv nichž pavoučí kluci a děvčata zažívají neobyčejná dobrodružství ve světě lidí. Jeden doplatí na to, že miluje auta, a skončí kvůli tomu ve vězení (nebo on si to aspoň myslí). Jiného nudí tkát obyčejné pavučiny, a po počátečních nepříjemnostech se díky tomu stane slavným. Od té doby mě pavouci děsí mnohem méně, a navíc vznikla knížka příběhů pro děti, která se dočkala i pokračování. 🙂

Psaní o tom, co vás děsí, může zároveň prolomit psací blok, pokud jím zrovna trpíte.

Strachy sdílené

Některé strachy sdílí lidstvo na hlubší úrovni. Například výše popsaná arachnofobie je pozůstatek v kolektivním nevědomí z dob, kdy Evropu sužoval mor. V té době se vytvořilo rovnítko pavouci = špína = nemoci = smrt.

U některých lidí tato “informace” přetrvala dodnes, přestože už je dávno překonaná a neužitečná. Sdílí ji však mnoho lidí a psát o strachu z pavouků je jedním z vděčných témat. A nemusí jít jen o obří pavouky jako Odula v Pánovi prstenů či Aragog v Harry Potterovi. Spousta lidí má strach z myší či hadů z podobných důvodů.

Sdílený strach ale nemusí být jen na podvědomé úrovni. Hodně lidí sdílí strach třeba z výtahů (stísněné prostory) či ze tmy (bůh ví, co tam číhá!).

Pět smyslů opět ve hře

Co když ale píšete o hrůze z pavouků a čtenář je chová jako domácí mazlíčky? Jak vyvolat v čtenáři stejné pocity strachu, jaké cítíte vy? Ukažte mu pocity, které se k tomu vážou. Nejlépe to zprostředkujete popisem prostřednictvím pěti smyslů.

Zraku – Tyčí se nad hrdinou zombie s rozšklebenými ústy? Působí stěny výtahu, jako by se přibližovaly a slisovaly ho?

Sluchu – Slyší hrdina nějaké podivné zvuky, které věští nebezpečí? Kroky v domě, který by měl být prázdný? Vrzání dveří? Zapraskání dřeva v podlaze?

Hmatu – Jsou stěny v temném sklepě ledové a hrubé? Natáhne hrdina ruku a sáhne na cosi rozměklého a děsivého? Uklouzne a spadne do kaluže krve, která je lepkavá na dotek?

Čichu – Ucítí hrdina zápach kouře, který se začíná vkrádat do zaseklé kabiny výtahu? Dusí ho zápach vlastních výkalů v kobce, kde ho vězní?

Chuti – Vloží si hrdina do úst lžíci s gulášem a ucítí cosi divného a nechutného, vytáhne to ven a málem se pozvrací (já málem taky při psaní tohoto příkladu – skoro jsem ho chtěla vymazat, ale nechám ho tu, protože zjevně funguje)…

Více o tom, jak psát pomocí všech pěti smyslů, si můžete osvěžit v tomto článku.
Menu děsivých prožitků

Věcí, které lidi děsí, je nespočet. Sestavila jsem seznam příkladů, který rozhodně není vyčerpávající, spíš jako příklad, kdyby vás zrovna nic nenapadalo. Není nijak řazený, abecedně či jinak.

Uvíznutí ve výtahu.
Pohřbení zaživa.
Zazdění zaživa.
Uvěznění v temné místnosti.
Uvěznění v místnosti s hady, šváby či pavouky.
Útočící vosy či sršni.
Utopení v autě spadlém do jezera.
Pomalá vražda.
Smrt – vaše, dítěte, někoho blízkého.
Oživlé mrtvoly / zombie požírající lidské maso.
Kanibalové pojídající lidské maso.
Znásilnění.
Násilný manžel.
Smrt / zabití dítěte.
Mučení.
Rakovina.

A tak dále, a tak dále. Tento výčet by mohl pokračovat donekonečna a zcela minout to, co děsí právě vás. Proto v něm klidně pokračujte sami. 🙂

Akční kroky do následujícího týdne

Pro obohacení svého příběhu, ale i pro prolomení psacího bloku, si vyzkoušejte následující cvičení:

  • Vyberte si jednu položku z výše zmíněného seznamu, která vám nahání největší strach. Pokud vás děsí něco, co na seznamu není, zaměřte se právě na to.
  • Nastavte si stopky na 15 minut a pusťte se do psaní. Dovolte si dát na papír / monitor vaše nejhlubší obavy. Nemusíte to psát v první osobě (o psaní v ich a er-formě jsme si povídali před časem zde). Můžete si vymyslet nějakou postavu a nechat ji nebo jej prožít to, čeho se obáváte.
  • Výsledný text pak určitě využijte ve své knize. Pokud se nehodí do knihy, kterou máte právě rozepsanou, text si uložte. Jistě se bude hodit do té příští!

 

A ještě Příběhové kostky pro tento týden. Dokázali byste podle nich napsat něco děsivého?

 

 

 

 

 

 

 

 

Těším se na vás zase za týden!

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.