36. týden – Jak psát prostředky knih a neztrácet přitom čtenáře (či se nezablokovat)

Trable druhého dějství – Jak na zvýšení napětí
Stejně bude pršet 9 tipů pro oživení prostředků

Dnes začínáme další tematický blok, věnovaný tentokrát psaní „prostředků“ knihy. Pokud píšete již déle či pokud plníte doporučené Akční kroky, určitě už máte spoustu napsaného textu. Možná máte i první, základní verzi příběhu na papíře, i když je vám jasné, že potřebuje ještě spoustu další práce.

Ať tak či onak, prostředek psaní knihy je místem, v němž spisovatele nejčastěji přepadá spisovatelský blok. O různých technikách, jak ho prolomit, si budeme povídat v jednom z příštích článků. Nyní se ale nejprve podíváme na několik tipů, jak dodat prostředku knihy pořádnou šťávu a zabránit tomu, aby čtenář vaši knihu po úspěšném rozečtení přece jen odložil a už se k ní nevrátil. A také, abyste to neudělali vy sami!

Pokud jste se k Projektu 2019 připojili až teď, vůbec to nevadí. Projekt 2019, v jehož rámci můžete napsat knihu i Vy, lze začít kdykoli. Stačí vrátit se na začátek a postupovat krok za krokem.

Trable druhého dějství

Prostředek knihy bývá označován za nejtěžší část psaní knihy. Neznamená to, že píšete-li knihu o 150 stranách, budou problematické strany 70 až 80. Za prostředek se počítá vše, co není začátek ani konec, nebo slovy literární vědy, tak vše, co není první ani třetí dějství, ale to druhé.

Když jsem položila v naší spisovatelské skupině na Facebooku dotaz, kterou část knihy autoři píší nejraději – zda začátek, prostředek či konec, zvítězil začátek. Psaní prostředku naopak z těchto tří možností získalo hlasů nejméně.

Začátky se píší nejlépe, protože jste ještě plni energie a nadšení z nového nápadu na příběh. Konce zase proto, že „už je to skoro hotový“. 😀

Ale prostředek… prostředek vyvolává dojem cesty, na kterou jste se vydali plni elánu, jenže ona je delší a trnitější, než jste čekali. Najednou to nejde tak hladce jako na začátku. Jste jako v hustém lese nořícím se do mlhy, a najednou nevíte, kudy kam. Máte pocit, že se místy pod vámi boří půda a noříte se do močálu rozvleklého textu…

Co s tím?

Jak na zvýšení napětí

Vždy říkám, že nemusíte psát knihu od začátku do konce tak, jak na konci bude vypadat. Je úplně v pořádku psát ji na přeskáčku. Můžete jeden den napsat třetí kapitolu (aniž byste v té chvíli tušili, že to nakonec bude třetí kapitola), pak napsat dramatickou scénu, která bude těsně před koncem, pak se vrátit na začátek a tak dále. Každopádně někdy nastane čas, že ten prostředek napsat budete muset.

Zásada je, že v prostředku se musejí věci nadále komplikovat, nikoli zjednodušovat. Hlavní hrdina musí být svému cíli dále, ne blíže. Prostředek je místo, kde je potřeba neubírat, ale naopak přidávat překážky a zvyšovat napětí.

Představte si dlouhou cestu do letadla letadlem, třeba z Evropy do Ameriky. Nuda. A teď přidejte trochu turbulencí. Letadlo má hned vaši pozornost, že? 😊 A přesně totéž potřebujete udělat při psaní knihy.

Tip: Když přeskakujete při psaní, buď si dělejte poznámky na lístečky, nebo si dělejte poznámky do textu typu „tady se potkají s koněm“. Pište dál a vraťte se k tomu, až budete mít náladu a inspiraci. Já si taková místa v textu navíc označuju třemi vykřičníky, aby se mi zpětně snadno vyhledávala.


Stejně bude pršet

Jistě jste se již někdy setkali s člověkem, který vidí všechno černě. Při pohledu na jasně modrou oblohu prohlásí, že to stejně dlouho nevydrží a začne pršet. Když chcete jít plavat, předpoví vám, že se určitě utopíte, nebo vám aspoň na plovárně někdo vykrade skříňku. Chystáte-li se na hory, bude vás odrazovat, že si zlomíte páteř a skončíte doživotně na vozíku, a to za předpokladu, že budete mít tolik štěstí, abyste vůbec přežili.

A tak podobně. Tak takový člověk by se vám hodil u prostředků knihy. Zkuste se vžít do jeho ponurých představ, když přivoláváte na své hrdiny další a další pohromy.

Potřebuje váš hrdina přijít hory, ale jde mu to až příliš snadno? Přidejte tam nějaké zloduchy, kteří ho přepadnou, nebo propast, do které spadne. Komplikujte situaci tak, aby měl čtenář o vaše hrdiny strach a musel rychle obracet stránky aby zjistil, jak se z toho hrdina dostane.

Nechcete, aby prostředek plynul příliš hladce. Jakmile je pro hrdiny vše příliš snadné, není to pro čtenáře zajímavé. Můžete dokonce situaci vyhrotit tak, až to bude vypadat, že se hrdinovi nikdy nepodaří dosáhnout cíle, že je vše ztraceno.
9 tipů pro oživení prostředků

  1. Podívejte se, zda není hlavní hrdina příliš plochý. Vraťte se k profilu postavy, který jste si na začátku vypracovali (pokud ne, nikdy není pozdě – může vám s tím pomoci pracovní list). Rozehrajte některou z věcí, kterou jste si tam poznamenali, ale ještě ji nepoužili. Můžete to udělat i prostřednictvím flashbacku, abyste to čtenáři názorně ukázali.
  2. Přidejte zajímavou vedlejší postavu. V příběhu už máte několik vedlejších postav, to ale neznamená, že hrdina nemůže postupně potkávat další. Když jsou vedlejší postavy dobře propracované, mohou příběh posouvat vpřed lépe, než čekáte. Pokud se v prostředku zaseknete, vypracujte si profil i pro některou z již existujících vedlejších postav tak, jako jste udělali u hlavního hrdiny a hlavního záporáka. Může se tam skrývat i zajímavá vedlejší zápletka.
  3. Přidejte vedlejší zápletku. Zkuste propojit minulost některých postav, nebo je nechte, aby se neplánovaně seznámili v současnosti. Může se to zajímavě zkomplikovat situaci.
  4. Rozehrajte více příběh hlavního záporáka. Přidejte něco ví c z jeho minulosti, nebo mu třeba pořiďte domácího mazlíčka. Můžete se znovu inspirovat v článku o antagonistech.
  5. Přidejte nedorozumění mezi postavami, mezi kterými to dosud skvěle fungovalo. Vzpomeňte si na Rona a Harryho, když se v Relikviích smrti pohádají ve stanu a Ron je dočasně opustí. Má pak na chvíli svou vlastní dějovou linku, což obohatí prostředek knihy.
  6. Zkuste použít „Pravidlo tří“. Váš hrdina může postupně potkat tři nové vedlejší postavy, podstoupit tři výzvy, jejichž obtížnost se bude postupně zvyšovat, nebo zažít tři katastrofy, které budou mít stále tvrdší dopad.
  7. Zabijte některou z důležitějších postav. Nebo, pokud máte odvahu jako George R.R. Martin, rovnou hlavního hrdinu :D. To byl žert, hlavního hrdinu bych nechala žít alespoň většinu knihy. Nic ale tak nevystupňuje napětí jako smrt někoho, u koho to čtenář nečekal.
  8. Udělejte falešný klimax. Nechte hrdinu, aby překonal nějakou překážku a zdánlivě všechno dobře dopadlo. Vyvolává to dojem, že už bude všechno jenom dobré. Pak ale před hrdinu postavte překážku ještě těžší.
  9. Přidejte dějový zvrat. Například ukažte, že hlavní záporák je vlastně kladná postava (jako například Severus Snape v Harry Potterovi), či naopak nějaký naprostý klaďas je ve skutečnosti dost zlý. O dějových zvratech bude podrobněji některý z příštích článků.

Akční kroky do následujícího týdne

  • Pokud bojujete s rozvleklým prostředkem, zkuste uplatnit jednu z výše zmíněných možností.
  • Pokud máte dopsanou první verzi příběhu, přečtěte si jej po sobě a označte si místa, kde lze použít některý z výše uvedených tipů.
  • Zároveň se soustřeďte na to, zda není text příliš rozvleklý, a pak se nebojte mazat a zkracovat! Jestli to při čtení nebaví vás, nebude to bavit ani čtenáře.

A samozřejmě ještě Příběhové kostky pro tento týden:

 

 

 

 

 

 

 

 

Těším se na vás zase za týden!

2 Komentáře

  1. Tenhle tématický blok se mi líbí, momentálně se hodí a už se nemůžu dočkat na články, které jste tu zmínila.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.