3. část: Propagace knih českých autorů a doporučení pro všechny, kdo by rádi vydali knihu

Je rozdíl mezi marketingem pro český a zahraniční titul? Kdo má největší vliv na prodejnost knihy a co je pro knihu ta vůbec nejlepší reklama? A pokud jste vy sami již dopsali rukopis a chtěli byste ho vydat jako knihu, co byste teď měli udělat? Je tady třetí a zároveň poslední část z cyklu „Vše, co jste chtěli vědět o vydávání českých autorů (ale báli jste se zeptat)“.

Stejně jako v první a druhé části odpovídali představitelé šesti českých nakladatelství (v abecedním pořadí podle nakladatelství) obchodní ředitelka nakladatelství Brána Hedvika Mojžíšová, literární redaktorka nakladatelství Euromedia Group Jana Kotrlová, majitel vydavatelství Fantom Print Libor Marchlík, šéfredaktor nakladatelství Host Miroslav Balaštík, odpovědná redaktorka nakladatelství Mladá fronta Romana Jarolínová a šéfredaktor nakladatelství Paseka Jakub Sedláček.

 

Čeští autoři a propagace

VYPLATÍ SE NAKLADATELSTVÍ VYDÁVAT ČESKÉ AUTORY?

HEDVIKA MOJŽÍŠOVÁ obchodní ředitelka, nakladatelství Brána

Brána: Určitě ano, protože nikdy nevíte, jaký talent objevíte. A hlavně nakladatelství neplatí licenční práva a překladatele.

Euromedia: Určitě, z mnoha důvodů. Když se autor u čtenářů dobře chytí, je to skvělé pro všechny. Autor si i dalšími knihami může získat početnou čtenářskou skupinu. Nakladatel pak může vázat na vydání knih i specifické akce, které fanoušci ocení. Navíc čtenáři jednoho autora se pak můžou stát i čtenáři druhého autora od stejného nakladatele, pokud má nakladatelství silnou značku. Nakladatelé si své čtenáře vytrvale pěstují a před nikým jiným nemají větší respekt.

Fantom Print: Asi ano, jinak bychom to nedělali :-).

Host: Ano.

Paseka: Samozřejmě. Vydávání českých autorů považujeme nejen za naši povinnost, ale také za velkou zábavu, protože s původním textem můžeme pracovat zajímavěji než třeba s „pouhým“ překladem.

 

JAK TĚŽKÉ JE PRO ČESKÉ KNIHY DĚLAT MARKETING?

JANA KOTRLOVÁ
literární redaktorka, Euromedia Group

Brána: Těžké to není určitě, ale vše je hlavně otázkou financí a tak jsou některá menší nakladatelství v nevýhodě. O to víc se snaží autorovi věnovat a nechat ho rozhodovat v otázce například obálky.

Euromedia: Marketing je velmi důležitý, některé segmenty ho potřebují více, některé méně. Každé knize ale pomůže. Zvlášť při rekordních počtech novinek v Česku za rok, kdy základem je, aby se čtenář vůbec o vyjití knihy dozvěděl. Knihu domácího autora jde propagovat velmi dobře, pokud nežije trvale v zahraničí. Čtenáři ocení možnost setkání s autorem, rádi si poslechnou rozhovor, podívají se na video.

V případě kuchařky si můžou s autorem třeba i zavařit. I takový křest už jsme měli. U knih pro děti fungují besedy s dětmi, tvůrčí dílny apod., FB stránky a blogy, které doporučují dětské knihy a které rodiče pravidelně sledují. Když je kniha dobrá a rodič vidí, že na ni dítě výborně reaguje, máte vyhráno, knihu pak půjčí přátelům, kteří mají také dítě, nebo si o knize jen řeknou a doporučení putuje dál.

Fantom Print: Nevidím rozdíl mezi českou a překladovou knihou, maximálně výhodu v tom, že autor/ka jsou k dispozici (většinou) pro křty a podpisovky.

Host: Jestli jde o původní nebo přeloženou knihu, není z hlediska marketingu až tak důležité.

Paseka: Knižní marketing – a nejen s ohledem na české autory – je náročná a současně velmi kreativní disciplína. Na rozdíl od prodeje ponožek nebo mobilních telefonů si totiž každý titul žádá originální přístup. Obecně pak platí, že s českými autory lze marketingově pracovat pružněji, neboť bývají zpravidla přístupní novinářům i čtenářům, například v podobě rozhovorů, veřejných výstupů, autorských čtení nebo besed.

 

KDO NEJVÍCE OVLIVNÍ PRODEJNOST KNIHY – VYDAVATELSTVÍ A JEHO MARKETINGOVÉ ODDĚLENÍ, OBCHODY NEBO SÁM AUTOR?

LIBOR MARCHLÍK
majitel vydavatelství Fantom Print

Brána: Myslím, že je nejlepší je, když spolupracují a samozřejmě knize hodně pomáhá, když je autor aktivní, například na sociálních sítích a podobně.

Euromedia: V první řadě musí být kniha sama o sobě dobrá, a pak jí jde pomoct mnoha způsoby. Spousta dobrých knih ale zapadla a nikdo neví proč. Většinou ale neměly žádnou podporu a tak nějak zapluly mezi další stohy knih. Je to určitě i otázka štěstí, správné doby, naladění čtenářů, zkrátka že všechno do sebe dobře zapadne. Není na to žádný recept. Ale nějaká intuice v tom určitě bude.

Fantom Print: Nejvíce práce by měl odvést marketing nakladatele. Jakákoli pomoc autora je vítaná, ale nemělo by se na ni spoléhat. Každopádně velký a dobře vedený autorský fandom dokáže divy. Obchody jsou v tomto na chvostu, protože většina jejich aktivit je placená v rámci nakladatelského marketingu. Maximálně se může poštěstit, že někdo ze zaměstnanců je žánrový fanoušek a udělá něco navíc, aniž by to bylo placené.

Host: Nejevíce tzv. šeptanda, to že si čtenáři mezi sebou knihu doporučí. Pak samozřejmě literární ceny.

Paseka: Úspěch každého titulu záleží na souhře celé řady prvků, mnohdy velmi detailních, od zajímavosti tématu a literární kvality přes grafickou úpravu knihy až po „marketingový potenciál“, tj. schopnost promlouvat o věcech, kterými čtenáři žijí. Důležitá je ovšem také ochota autora stát si za svým dílem, pomáhat mu svou osobností a aktivitou, třeba na sociálních sítích, ale nejen tam.

 

JAKÁ JE PODLE VÁS NEJLEPŠÍ REKLAMA PRO KNÍŽKU?

MIROSLAV BALAŠTÍK
šéfredaktor, nakladatelství Host

Brána: Podle mě je pro knihu nejlepší reklama v médiích, která se knihami zabývají. Nebo když knihu pomluví média. Popřípadě zákaz prodeje, to je nejlepší reklamní kampaň.

Euromedia: Nejlepší reklama je myslím ohlas samotných čtenářů, když mezi sebou lidé o knize začnou mluvit.

Fantom Print: Taky dobrá otázka… :-). Nevím, jaká je nejlepší reklama pro knížku, ale dokonale funguje taková ta šeptanda, kterou se postupně roznese do všech koutů republiky, že jistá kniha je prostě super.

Host: Její kvalita. Čtenáře nikdo nepřesvědčí o tom, že si má knihu koupit, pokud mu ji nedoporučí někdo, komu věří a komu se líbila. Což může být kamarádka nebo i značka nakladatelství. Komerční reklama většinou nefunguje, a když tak pouze dočasně.

 

PODLE ČEHO SE VYBÍRÁ, ZDA KNIHA VYJDE I V ZAHRANIČÍ? JAK ÚSPĚŠNÝ MUSÍ BÝT AUTOR V ČESKÉ REPUBLICE, ABY K TOMU DOŠLO? NABÍZÍTE SAMI NĚKTERÉ AUTORY K PŘEKLADŮM DO JINÝCH JAZYKŮ A SNAŽÍTE SE JEJICH DÍLA PRODAT I MIMO ČR, ANEBO SE O TO MUSÍ POSTARAT AUTOR SÁM?

ROMANA JAROLÍNOVÁ
odpovědná redaktorka, nakladatelství Mladá fronta

Brána: Samozřejmě literární agenti ze zahraničí hledají úspěšného českého autora, ale bohužel, v tomto směru nejsou čeští autoři příliš v cizině vydávaní. Bavíme se o úspěšných autorech jako je Michael Vievegh, nebo Patrik Hartl. Také bych zmínila Kateřinu Tučkovou.

Euromedia: Stejně jako my sledujeme, jaké knihy v zahraničí vychází a jak se jim na zahraničních trzích daří, tak i naše původní knihy někteří zahraniční nakladatelé sledují. Naše původní tvorba je zajímavá např. pro Slovensko, Polsko, Ukrajinu. Na cílené nabízení našich knih v zahraničí se soustředíme jen výjimečně. Občas prodáme například ilustrace k vydání dětské knihy, nedávno do Srbska. Pro začínající autory může být zajímavý příklad velmi úspěšného debutu Do tmy oceněné autorky Anny Bolavé (Odeon), k němuž jsme licenci prodali do Polska, Ukrajiny, Bulharska, Slovinska, Ruska a s další zemí ještě jednáme. To je velký úspěch.

Fantom Print: Tomu se nevěnujeme, takže nedokážu odpovědět. Každopádně pokud autor/ka projeví zájem prorazit venku, tak to nijak nekomplikujeme, ale ani se v tom neangažujeme. Myslím si, že v této oblasti by se nakladatelství ani moc aktivně projevovat nemělo, na to by měly být literární agentury či agenti.

Host: Snažíme se autory nabízet i do zahraničí přes naši literární agentku Danu Blatnou, ale záleží samozřejmě na tom, jak je kniha úspěšná u nás, tj, zejména jestli získala nějaké literární ceny nebo kolik se jí prodalo kusů.

 

KOLIK PROCENT Z PRODEJE JDE AUTOROVI KNÍŽKY?

JAKUB SEDLÁČEK
šéfredaktor, nakladatelství Paseka

Brána: To je různé, a neradi bychom to prozrazovali. Záleží také, zda je začínající autor, nebo náš stálý.

Fantom Print: Neexistuje jediné číslo. Záleží na dohodě. Někdo chce vysokou zálohu a nízká procenta z prodejů. Jiný zase jen vyšší procenta z prodejů. Ale dá se říct, že ta procenta z prodejů se přes desítku dostanou jen výjimečně. Což je ve spoustě případů stále více, než dostane nakladatel, pokud prodá kompletní náklad do posledního písmenka…

Host: Obecně se nejčastěji pohybujeme mezi 7 – 12 % z prodejní ceny knihy.

 

ROZHODUJE O VYDÁNÍ KNIHY VÍCE JEJÍ LITERÁRNÍ KVALITA, JEJÍ POTENCIÁLNÍ PRODEJNOST (LÍBIVOST, ČTIVOST ATD.) NEBO SCHOPNOST JEJÍHO AUTORA PRODAT SEBE A SVOJE DÍLO (NEJEN?) NAKLADATELI?

Brána: Tohle je těžká otázka, určitě první dojem udělá obálka a téma. Taky záleží, zda zaujme a jakou cílenou skupinu čtenářů. Potom schopnost autora, vlastně vytváří druhou vlnu.

Euromedia: Mezi našimi knihami najdete vše – kvalitní původní tvorbu pro dospělé (např. knihy Odeonu) a samozřejmě pro dětské čtenáře (knihy Knižního klubu a Pikoly), které obdržely řadu ocenění. Také máme několik oceněných populárně-naučných knih. Pro nás je důležité při uvažování o vydání obojí, záleží případ od případu. Když jde o rukopis náležející do Odeonu, musí to být jednoduše perfektní po všech stránkách a samozřejmě literárně kvalitní. Když bychom ale uvažovali o vydání pod značkou Ikar a rukopis by byl neuvěřitelně čtivý, zábavný a svěží a vy tušíte, že se vám náklad prodá a že by se na tom dalo stavět dál, zkusíte štěstí. Schopnost autora prodat sebe? To si moc neumím představit, v případě klasické fikce ne, základem je kvalita a čtivost rukopisu; jiné je to samozřejmě u známějších osobností, celebrit, blogerů, non-fikčních projektů, u kterých je autor důležitý pro následnou propagaci knihy. V těchto segmentech je osoba autora důležitá, respektive do jaké míry ve vás vzbudí důvěru do projektu jít, nebo ne.

Fantom Print: Máte opravdu zajímavé otázky :-). Ono to musí jít tak nějak ruku v ruce. Čeho je třeba více se opravdu nedá říct.

Host: Výhradně literární kvality knihy. Prodejnost není důležitá a hlavně se dopředu jen těžko odhaduje. Vzhledem k tomu, že se s autory setkávám, až když je kniha přijatá, tak nemá šanci se nakladateli jinak „prodat“ než dobrým textem.

 

CO SI MYSLÍTE O SAMONÁKLADECH KNIH, TEDY O LIDECH, CO SI KNÍŽKU VYDAJÍ SAMI?

Brána: Určitě je nezavrhuji. Otázkou je, jak bude kniha úspěšná.

Fantom Print: Nevadí mi. I když je to jistý signál, že ten text asi nebude moc dobrý, když po něm neskočilo některé zavedené nakladatelství.

Host: Já to podporuji. Zejména u poezie je to myslím i taková zkouška, jak moc autor svým textům věří.

Paseka: Považujeme je za naprosto přirozenou součást nakladatelské nabídky. Taková praxe je však Pasece cizí. Nevydáváme knížky „na klíč“, nejsme servisní organizace, žádosti typu „vydejte mi knihu, zaplatím si ji“ odmítáme. Považujeme za nakladatelský étos vydávat to, o čem jsme sami přesvědčeni, že by vyjít mělo, a současně věříme, že je znakem naší profesionality schopnost titul financovat z vlastních zdrojů.

 

A TO HLAVNÍ NA ZÁVĚR J CO BYSTE PORADILI LIDEM, KTEŘÍ DOPSALI RUKOPIS A NYNÍ BY PRO NĚJ RÁDI NAŠLI NAKLADATELE?

Brána: Ať to rozhodně nevzdávají a jsou trpěliví. A také ať se neustále ozývají…třeba tam na nás někde čeká další mega úspěšný autor.

Euromedia: Doporučila bych zmapovat si trh a nakladatele a vybrat vhodného. Při oslovení poskytnout jasně formulovanou představu o projektu, krátké vystižení rukopisu-knihy, anotaci, ukázku i celý rukopis. Kontaktovat nakladatele e-mailem, ne telefonicky ani poštou.

Fantom Print:

  1. Dejte ho přečíst betatesterům, mezi kterými nesmí být rodina, učitelé, dobří kamarádi – prostě to musí číst lidi, kterým nebude činit potíže vám říct i nepříjemnou pravdu. Plácání po ramenou si můžete užít později, až budete přebírat Nobelovku za literaturu 🙂
  2. Dejte ho přečíst někomu, kdo dobře ovládá češtinu. V tomto případě jsou rodinní příslušníci, učitelé i dobří kamarádi akceptovatelní. Není nic horšího, než se začíst do textu, ve kterém „ritířy statečně bojovaly s přesylou orkú“. Věřte, že první dojem je strašně důležitý.
  3. Vyhlédněte si nakladatelství, které se žánrově hodí pro vydání vašeho díla. Nikdo vám nezaručí, že uspějete, nicméně jsou vaše šance o hodně větší, když se svou hrdinskou fantasy oslovíte je, než když oslovíte nakladatelství specializované na pohádky pro děti. Ano, je tam jistá žánrová podobnost :-), ale cílová skupina čtenářů určitě ne.
  4. Napište průvodní dopis, ve kterém se krátce představíte, objasníte, proč si myslíte, že vybrané nakladatelství je to pravé a krátce představíte svůj výtvor. Opravdu stačí půl strana, na které není třeba vyjmenovat všechny postavy a lokace, bohatě stačí základní zápletka. Prosím, vyvarujte se formulací jako „učitelka češtiny z toho byla úplně hotová“ nebo „brácha říkal, že od Pána prstenů nic lepšího nečet“.
  5. To vše spolu s rukopisem pošlete nakladatelství. Pokud si myslíte, že jdete svému štěstí naproti a své dílo současně posíláte na dalších deset adres, pak se aspoň ujistěte, že jste je dali do skryté kopie :-).
  6. Obrňte se trpělivostí a čekejte. Spirituálněji založení jedinci můžou zkusit modlení, případně i nějaké obětiny :-). Ovšem je to bez jakékoli záruky…

Host: Ať nám ho pošlou :-).

Mladá Fronta: Všem, kteří dopsali knihu, bych chtěla v první řadě pogratulovat, není to žádná hračka a vyžaduje to velké zapálení pro věc a sebedisciplínu. Nicméně vám všem, kterým se to povedlo, bych doporučila nepodcenit kontrolu, a to i pokud si myslíte, že je vaše kniha dokonalá. Nechte si text před nabídkou nakladatelství opřipomínkovat a zkontrolovat někým zkušeným. Poté ke knize vytvořte takové podklady, abyste svou šanci na posouzení znásobili.  Napište tedy poutavý průvodní dopis, kde představíte sebe i knihu, přiložte anotaci (cca 800 znaků), synopsi děje (cca stránku) a kompletní rukopis. Nezapomeňte, že konkurence je obrovská a u zahraničních nabídek je toto naprostým standardem. Pokud byste se přesto nedočkali pozitivní odezvy, nevěšte hlavu a hlavně nepište do šuplíku. Pokoušejte se texty publikovat například prostřednictvím blogu, nejenže tím získáte nedocenitelnou zpětnou vazbu, ale máte možnost vytvořit si vlastní fanouškovskou základnu.

V zahraničí je tento postup naprosto běžný a velká řada dnes úspěšných autorů právě tímto způsobem začínala, například i naše autorka Rachel Abbottová zpočátku publikovala své thrillery na internetu sama, než se jí ujalo prestižní nakladatelství. Dnes je z ní hvězda světového formátu a prodala miliony výtisků. Autor, který si vytvoří dostatečně velkou základnu fanoušků/čtenářů, má nakonec mnohem větší šanci, že si ho do své „stáje“ nakonec koupí i nakladatelství, které se textu nejen ujme z profesionálního hlediska a vytvoří z něj „opravdovou“ knihu, ale je schopné dostat ho i do každého knihkupectví v zemi. Držím palce a přeji neutuchající inspiraci a brzký úspěch.

Paseka: Aby si v několika větách výstižně a přesvědčivě zformulovali, o čem jejich kniha je a proč by ji měli jiní lidé číst. Pokud tohle nedokážou, nebudou umět knihu „prodat“ ani nakladateli, ani čtenářům.

 

Doufám, že se Vám tento trojdílný cyklus ze zákulisí českých nakladatelství líbil a pomohl vám ujasnit si, jak postupovat při následování svého snu o vydání knížky!

 

1 Komentář

  1. Dobrý večer, začínam písať príbeh, len vznikli problémy, ak by ste mohli, mohla by som vám to poslať na váš mail, potrebovala by som poradiť ?

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.