16. TÝDEN: ČÍM ZAČÍT aneb CO NESMÍ CHYBĚT V PRVNÍ KAPITOLE

Co je úlohou první kapitoly – Jak zaháčkovat čtenáře (a nakladatele!) – Co nesmí v úvodní kapitole chybět – Rada nad zlato: Kde byste tedy měli začít? – Úskalí první kapitoly aneb čemu se vyvarovat – Nebojte se mít začátků více

Nedostanete druhou šanci udělat první dojem.
/Oscar Wilde – údajně./

Vítám vás u dalšího pokračování Projektu 2019 – Odstartujte svoji knihu (i Vy!), tentokrát na téma začátků.

Už jsem zde psala o tom, že jsou dva druhy autorů. Ti, co mají příběh pečlivě naplánovaný, a ti, kteří jej vytvářejí takříkajíc za pochodu. Ani jedni ani druzí však nemusejí hned ze začátku napsat takovou první kapitolu, kterou nakonec jejich kniha bude obsahovat. Protože napsat správně úvodní kapitolu je na psaní knih to úplně nejtěžší.

Tím vás rozhodně nechci odradit, naopak. Jen chci zdůraznit, jak moc důležitá je první kapitola.

Na trhu je obrovská spousta knih. Na bedrech první kapitoly spočívá úkol zaujmout nejprve nakladatele, aby vaši knihu vydal, a posléze čtenáře, aby vaši knihu koupil (a přečetl).

Možná se divíte, proč se k začátku vaší knihy dostáváme až v šestnáctém týdnu Projektu 2019. Svou knihu jste přece již dávno odstartovali, neměli bychom si tedy o tomto povídat mnohem dříve?

Odpověď je, že nikoli. Teprve teď, po čtvrtroce práce na svém příběhu, máte dostatek materiálu na to, abyste správně napsali první kapitolu. A že už ji máte napsanou? Úvodní kapitolu budete téměř jistě několikrát přepisovat. Nebojte se toho. V každém případě platí, že nemusíte psát chronologicky, jak už jsme o tom mnohokrát mluvili.

Co vše by měla úvodní kapitola obsahovat, si povíme v tomto článku.

Pokud jste se k Projektu 2019 připojili až teď, vůbec to nevadí. Projekt 2019, v jehož rámci můžete napsat knihu i Vy, lze začít kdykoli. Stačí vrátit se na začátek a postupovat krok za krokem.

Jak zaháčkovat čtenáře (a nakladatele!)

Aby vaše kniha obstála, musí na sebe nejprve upozornit. Přesně to je úkolem první kapitoly, dokonce několika prvních stránek. Protože potřebujete čtenáře a nakladatele doslova ulovit, potřebujete na to správný háček.

Samozřejmě nějaký předepsaný recept na to, jak napsat dokonalou první kapitolu, neexistuje. Každý příběh jiný, takže každá první kapitole jiná. Přesto se ale dá najít společných několik bodů, které by první kapitola měla obsahovat.

Pokud nakladatele a čtenáře neulovíte – tedy nezaujmete – během první kapitoly, je vysoce pravděpodobné, že nebude pokračovat a knihu odloží. Koneckonců času je málo a je třeba vybírat.

Často uslyšíte, že na začátku každé knihy by se čtenář měl seznámit s hlavní postavou, prostředím, kde se příběh odehrává, a náznakem konfliktu, o který v zápletce půjde. Samo o sobě toto ale na vytvoření správného háčku nestačí.

Klíčem je vzbudit v čtenáři (a redaktor v nakladatelství je vaším prvním čtenářem!) zvědavost – přimět ho začít klást otázky. Podaří se hrdinu zachránit? Podaří se jim nalézt ten poklad? Vyplní se ta tajemná věštba?

„Háček jste vytvořili teprve tehdy, když přesvědčíte čtenáře, aby se zeptal: A co se bude dít dál?“
/K. M. Weiland – Structuring Your Novel/

Co tedy nesmí v úvodní kapitole chybět

Pokud si čtenář začne klást otázky, je váš. A jak toho dosáhnout? Tak, že v úvodní kapitole vašeho příběhu nebudou chybět následující položky:

  • Hlavní hrdina

Čtenáře musíte propojit s hlavním hrdinou co nejdříve, aby si k němu začal vytvářet vztah. Proto se vřele doporučuje, aby se hlavní hrdina objevil nejen v samotné první kapitole, ale ještě lépe v několika prvních odstavcích. Z úvodní kapitoly pak musí být patrné, o co hlavní postavě jde, co její cíl a motivace, co ji pohání.

  • Prostředí

Hned ze začátku by mělo být čtenáři zřejmé, kdy a kde se příběh odehrává. Zda se nacházíme ve středověkém království před pěti sty lety nebo na vesmírné stanici ve 23. století. V úvodní kapitole však stačí uvést jen to podstatné. Obzvláště autoři fantasy mohou mít potřebu co nejdříve představit celý svůj vymyšlený svět, který milují, a přejí si, aby jej čtenáři milovali také. Na to, abyste uvedli všechny detaily, které pro příběh považujete za podstatné, však máte celou knihu.

  • Konflikt

Již před několika týdny jsme mluvili o tom, že bez konfliktu nemůže příběh existovat. Je přitom nutné, aby se projevil již v úvodní kapitole. Když bude všechno plynout poklidně bez jakýchkoliv zádrhelů po několik desítek stran, zájem čtenáře ztratíte.

  • Akce

Jedním z mých velkých prozření bylo pochopit, jak psaní úvodních kapitol knih ovlivnil nástup filmu a kinematografie obecně. Dříve, když neměly knihy konkurenci v podobě filmů, mohli si spisovatelé dovolit dlouhé expozice neboli úvodní scény a kapitoly. Ve filmu je nicméně mnohem méně času a je třeba diváka zaujmout prakticky okamžitě. A protože si lidé příliš zvykli na to, že jsou ihned přeneseni do akce, musely se tomu přizpůsobit i knihy. V úvodní kapitole tedy musí tam být akce, pohyb, aby měl čtenář nutkání otáčet stránky a hltat děj.

  • Tón či zaměření příběhu

Z úvodní kapitoly by mělo být jasně patrné, zda čtenář drží v rukou milostný příběh, komedii, tragédii či třeba satiru. Neměla by tedy být v rozporu se zbytkem příběhu. To samozřejmě neznamená, že když píšete komedii, nemůžete nechat na začátku skoro všechny umřít. Musí být ale patrné, že scéna není tragická, ale komická, jako například v Červeném trpaslíkovi.

Čtenář si po úvodních odstavcích k hlavní postavě musí vytvořit vztah natolik, aby ho zajímalo, co se s ní bude dít dál.

Rada nad zlato: Kde byste tedy měli začít?

K. M. Weilandová, autorka již citované knihy Structuring Your Novel, přináší následující velmi klíčový tip: „Položte si otázku, co je první dramatická událost ve vašem příběhu. V devíti případech z deseti je to ta úplně nejlepší úvodní scéna.“

Vaše postava v této scéně zažívá první bod zlomu. To, čemu se říká spouštěcí incident a o čem jsme už mluvili v článku o budování zápletky a dějovém oblouku. Když se budete držet této rady, máte nakročeno k úspěšné první kapitole.

 

 

 

Úskalí první kapitoly aneb čemu se vyvarovat

Obecně při psaní platí, že pokud by něco v příběhu mohlo chybět, aniž by to narušilo zápletku, dokreslení prostředí a tak podobně, pak to do knihy nepatří. Ale zcela jistě to nepatří do úvodní kapitoly.
Čemu se tedy konkrétně v první kapitole vyhnout?

X Nezahlťte čtenáře popisy a informacemi

Už jsme si řekli, že z úvodní kapitoly musí být jasné, kdy a kde se příběh odehrává. Neunuďte ale čtenáře hned ze začátku příliš podrobnými popisy. Tyto informace byste měli dávkovat v průběhu knihy postupně. Když na čtenáře všechno vysypete hned na začátku, když ještě k vašim hrdinům nemá vytvořený vztah, odradíte ho. Vzpomeňte si na to, jak vás nebavila povinná četba některých klasických autorů, která se často vyznačuje dlouhými úvodními popisy prostředí či počasí, než vůbec dojde na vlastní příběh.

X Nezačínejte od začátku

Tohle může znít paradoxně. Přímo to ale souvisí s radou, abyste vybrali první dramatickou či akční scénu a začali vaši knihu s ní. O tom, jak mi tato rada změnila život a vedla před dvaceti lety k vydání mé knižní prvotiny Nikki, vrať se, se můžete dočíst v tomto článku.

X Nevyplýtvejte si zlatý hřeb příliš brzy

Nezačínejte tou úplně nejzajímavější scénou. Opět zdánlivý paradox. Vždyť jsem právě doporučila začít dramatickou scénou! Ano, ale nikoli tou nejdramatičtější. Začněte prvním dramatickým bodem zlomu, který hlavní hrdina zažije. Protože pak musí přijít ještě něco většího, aby to čtenáře bavilo.

X Nenapínejte příliš dlouho

Čtenáři musíte naznačovat, ale nenapínejte ho příliš dlouho. Nedávno jsem četla knihu Hra na lháře od Ruth Ware. Prvních sto stran bylo strašně natahovaných, postavy neustále narážely na „onu událost“, „ty dávné strašné věci“ a tak podobně, aniž by se jakkoli poodhalila rouška toho, o co vlastně šlo. Kdybych neměla zásadu, že se každou knihu pokusím dočíst až do konce, abych viděla, jestli je tak špatná celá, tak bych ji odložila a pak bych si neužila zbytek, který už byl dobrý. Ale většina čtenářů takto nepřemýšlí.

A hlavně – Nebojte se mít začátků více…

…a později si z nich vybrat ten nejchytlavější. Opět se vracím k tomu, že je výhodné mít základní osu příběhu napsanou na čtverečky na nástěnce, které můžete podle potřeby přehazovat.

Máte teď veškeré informace k tomu, abyste mohli napsat ideální úvodní kapitolu. Takovou, jaká bude obsahovat háček, na který chytíte nejprve nakladatele, a pak čtenáře. Která vzbudí zájem o vašeho hlavního hrdinu a jeho osud. Která seznámí čtenáře s prostředím a konfliktem a nastaví celkový tón příběhu. Která přiměje čtenáře číst dál.

V první verzi příběhu se vám možná nepodaří mít úvodu ty správné háčky. Nebojte se toho a neodkládejte kvůli tomu psaní.

Akční kroky do následujícího týdne:

  • Pokud už máte napsanou úvodní kapitolu, zkuste si ji přečíst očima čtenáře. Která z uvedených nezbytných položek v ní chybí?
  • Zamyslete se nad tím, zda přece jen nezačít odjinud, než zatím plánujete. Obsahuje vaše první kapitola dramatickou situaci, první bod zlomu pro vaše hrdiny?

Příběhové kostky – Některé hody jsou jednodušší než jiné, respektive příběh v nich ukrytý se zdá zřejmější. Dnešní kombinace není tak prvoplánová. Jsem zvědavá, jak si s tím poradíte! 😊

 

 

 

 

 

 

 

 

Těším se na vás zase za týden, kdy navážeme na tento článek a podíváme se na to, jak napsat co nejchytlavější první větu.

1 Komentář

  1. Moc díky za další článek! Musím říct, že díky Projektu 2019 se mi podařilo získat ten správný náboj a pustit se po drahné době do psaní ve velkém. Sypu ze sebe krátké příběhy, pracuju na těch dlouhých, konečně jsem se odhodlala založit si blog, kde tvorbu vyvěšuju a jeho prostřednictvím rozesílám mezi přátele, sehnala si beta čtenáře…
    Vážně nevím, jestli bych se někdy donutila, nebýt tebe a projektu. Díky a přeju co nejvíc šuplíkářům, jako jsem já, aby se odhodlali, dokopali něco dělat a posunuli svoji tvorbu zase dál 🙂 Nebojte, nebolí to!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.