Tři tečky… K čemu slouží…?

Nedávno jsem se přistihla, že při psaní (smsek, komentářů na Facebooku i ve svých knihách) ráda používám tři tečky, až mám někdy tendenci k jejich nadužívání. Všimla jsem si, že v tom nejsem sama – od té doby, co tomu věnuju pozornost, vidím tento „neduh“ všude kolem sebe.

To mě přivedlo na nápad napsat tento článek a pozastavit se nad tím, k čemu se v tvůrčím psaní tři tečky hodí, kde už jsou nadbytečné a jaká se k nim pojí pravidla. Zjistila jsem, že je to dost zajímavé téma.

Ne každý ví, že tři tečky se v gramatice nazývají výpustka. V literatuře faktu či v novinových a časopiseckých článcích se používá především na vyznačení vynechaného textu v citaci, která by byla jinak zbytečně dlouhá. Citaci „Učitelé, kteří mají za sebou desítky let zkušeností, žákům radí použít spisovné tvary slov“ lze pomocí výpustky zkrátit na „Učitelé … žákům radí použít spisovné tvary slov.“

V beletrii lze použít v dialogu i při vyprávění (naznačujícím myšlenkový pochod). Za třemi tečkami často následují další interpunkční znaménka (čárka, vykřičník, otazník), která se za tři tečky připojují bez mezery. Nikdy se však nepřipojuje další tečka (nikoli tedy jako čtyři tečky vedle sebe).

V tvůrčím psaní lze tři tečky použít v těchto případech:


Při přerývané (zajíkavé) řeči:

„My jsme… Totiž… Chtěli jsme…“
„Já… nemůžu… dýchat…“


Při popisu váhání:

„Chci říct… Nevím, jak bych to popsal…“


Při pauze či nedokončené řeči:

„Navrhoval bych…,“ odmlčel se a přejel pohledem po všech přítomných. Bylo patrné, že hledá vhodná slova, jimiž by svůj nápad vyjádřil.

Nepoužívá se pro znázornění náhlého přerušení při mluvě, tam je lépe použít pomlčku:

„Navrhoval bych – “ zarazil se, když se náhle rozrazily dveře a dovnitř vpadla horda vojáků.

Pomlčka (a nikoli tři tečky) se také používá pro zdůraznění či doplnění / vysvětlení:

„Můj manžel – tedy můj bývalý manžel – to zaplatí.“

Také lze tři tečky použít, když popisujete konverzaci, v níž čtenář „slyší“ pouze jednu stranu. Příkladem je telefonický rozhovor: „Novák u telefonu…  Ano? … To slyším poprvé! … Postarám se o to. … Na shledanou!“

Při mluvě používáme pauzy běžně, v psaném slově by se však třemi tečkami mělo spíše šetřit, podobně jako vykřičníky či kurzívou. Zde rozhodně platí všeho s mírou. Určitě se je nebojte používat, ale nenechte se svést k tomu, aby třemi tečkami končila každá druhá věta, ať už v dialogu či při vyprávění.

Používání tří teček se řídí určitými pravidly pravopisu, která lze vyčíst například v příručce Ústavu pro jazyk český.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.