Rozhovor s Hanou Brodskou: Prokrastinací nijak zvlášť netrpím

Zajímá vás nějaké téma a rádi byste se o své znalosti a zkušenosti podělili knižně? Pak je právě pro vás rozhovor s Hanou Brodskou, diplomatkou a mou kolegyní/kamarádkou, se kterou jsme si povídaly o její knížce Dánské štěstí – o tom, jak dlouho trvalo sbírat materiál, co obnášelo jeho vlastní zpracovávání, a samozřejmě tak trochu i o Dánsku samotném.

Málokdo ví, kdo je dánským premiérem nebo jak se jmenuje dánská královna. Snad každý už dnes ale ví, že Dánsko je nejšťastnějším národem na světě… Těmito slovy knížka s poutavým názvem Dánské štěstí začíná. Musím přiznat, že jsem toto tvrzení o Dánech slyšela poprvé, o to víc mě tedy knížka zaujala.

Hana Brodská pochází z moravského Mikulova. Studovala v Brně, v Praze, v Ženevě, ve Stockholmu a německém Garmisch-Partenkirchenu. Existuje pár jazyků, jimiž nehovoří (ale není jich mnoho ;). Po studiích působila jako tlumočnice a lektorka anglického jazyka, a od roku 1997 pracuje na Ministerstvu zahraničních věcí. Právě se vrátila z několikaletého pobytu v Dánsku, kam doprovázela svého manžela a velvyslance Jiřího Brodského.

Ve své knížce Dánské štěstí se rozhodla přijít na kloub tomu, proč jsou Dánové tak šťastní (což opakovaně potvrzuje zpráva OSN o světovém štěstí). A to přesto, že to jsou opilí, depresivní, zadlužení, líní, neurvalí a rakovinou strádající byrokraté, jak zní doslovná citace z knížky. 🙂

Je to tím, že rádi a hodně jedí? Nebo jejich „vpravdě vikingským přístupem“ ke zdraví? Či snad faktem, že s oblibou nakupují v bezcelních prodejnách na lodních trajektech? Odpověď vám nebudu prozrazovat, najdete ji v knížce, stejně jako vysvětlení toho, co a k čemu slouží misoár či jak jsou na tom Dánové se sexualitou či antidepresivy.

Hanka se však uvolila poskytnout rozhovor pro můj blog do rubriky O řemesle, kde jsme si popovídaly o okolnostech vzniku její knížky.

Ahoj Hani, děkuju, že sis na mé otázky udělala čas!

Co Tě přimělo napsat knihu? Zvažovala jsi to už dříve, nebo to byl zcela nový nápad?

To já děkuju Tobě, Veroniko, že jsi do knihy nahlédla a že ji shledáváš zajímavou! Dobrá otázka a zcela na místě. Osobně jsem velký čtenář. Knihy miluju a co si pamatuji, do knihkupectví jsem chodívala už třeba se i jen nadýchnout té zvláštní vůně nových knih. S érou e-shopů, e-knih a rostoucího pracovního shonu už je to všechno trochu jinak, ne však se vztahem ke knihám. Ovšem na to, že bych si sama sedla a napsala knihu, jsem určitě nikdy dříve nepomýšlela. K sepsání Dánského štěstí nakonec přispěla řada souvislostí a podmíněností.

Do Dánska jsem poprvé nebyla vyslaná coby diplomat-pracovník ambasády, ale jako diplomat-manželka. To mne sice zavazovalo celou řadou společenských a pracovních povinností, zdaleka ne však v takovém rozsahu, jako při mých předchozích pracovních vysláních do zahraničí. Tak jsem se nejdříve věnovala studiu a současně poznávala život a lidi v této pozoruhodné zemi. Pomalu se mi začínal rýsovat skutečný obraz a narůstat větší porozumění pro Dánsko a jeho obyvatele, které je pro cizince, Čechy obzvlášť, mnohdy neznámé a proto spíše až příliš idealizované, či naopak zatracované. Napomáhají tomu titulky a zkratkovité články v českém mediálním prostoru hlásající, že Dánové jsou nejšťastnější na planetě, Dánové jezdí do Prahy za levným alkoholem, v Dánsku se mají všichni dobře aj. Takže čas, příležitost, zájem a také snaha narovnat ten zpravidla nevyvážený pohled na Dány mne nakonec posadily ke stolu a vedly k sepsání mé první, nebeletristické knihy.

Máš už na knížku nějaké ohlasy?

Zajímavé je, že nejvíce mou knihu a závěry, ke kterým docházím, oceňují lidé, kteří sami Dánsko dobře znají a zpravidla tam i žijí. Pokud jde o domácí čtenáře, kterým především jsem chtěla svou zkušenost a osobní pohled na tuto zemi zprostředkovat, jedni předkládané informace shledávají jako zajímavé a přínosné, další pak s určitou nelibostí vnímají, že nepřekládám a priori toliko nekritické informace o nákladném dánském sociálním modelu a souvisejících projevech. Chápu, že v současné době je to důležité politikum v naší zemi. Mou snahou nicméně bylo zmínit jak pozitiva, tak i negativa analyzovaných fenoménů. Ovšem Dánské štěstí si teď žije svým vlastním životem a já mu přeji co nejvíce čtenářů.

Jak dlouho jsi sbírala materiál, než ses pustila do psaní?

Materiály jsem si cíleně načítala a informace sbírala tak asi 6 měsíců. Takzvaně nasávat atmosféru země, do které se člověk přemístí, však začneš od prvního dne. Také jsem bezprostředně začala číst „dánské“ knihy. Nejdříve beletrie od dánských spisovatelů, později zahraniční autory píšící o Dánech, Dánsku či Grónsku a Faerských ostrovech, které jsou součástí Dánského království. Když jsem se pak rozhodla, že své poznatky sepíšu, začala jsem o tématu štěstí více a cíleněji hovořit se samotnými Dány, a to napříč společenským spektrem, což mi umožňovaly mé postavení a kontakty, a číst dějiny a reálie Dánska. V Dánsku jsem žila téměř 2 roky, když jsem začala psát.

Vím o Tobě, že jsi velmi pracovitá. Stává se Ti, že podléháš prokrastinaci? Pokud ano, jak se to projevuje? 🙂

Prokrastinací naštěstí nijak zvlášť netrpím. Motivaci ke své práci ale určitě potřebuji.

Co Tě tedy k psaní této knížky motivovalo? Mělas někdy chuť toho nechat? Co bylo na jejím psaní nejtěžší?

Nejtěžší asi bylo přesvědčit sebe samu, že mé psaní si najde své čtenáře. Nikoho asi moc nebaví pracovat s vědomím, že úsilí, které musí vyvinout, může být zbytečné, či dokonce kontraproduktivní. A taky jak moc jít tam či onam do detailu, jak dalece ten či onen fenomén komentovat osobními postřehy aj. Nechtěla jsem čtenáře zahltit odbornými, statistickými údaji a zdroji. Chtěla jsem, aby kniha byla zajímavá pro kohokoli, kdo si ji vezme do ruky, a současně i dostatečně přínosná pro ty, jež hledají hlubší informace. Tady mi velmi pomohl Jiří, můj manžel, který byl mým prvním čtenářem a současně kritikem. Pomohl ve smyslu dokončit psaní a pokusit se dílko vydat a nikoli strčit, jak se říká, do šuplíku.

Chystáš se nyní doprovázet Jiřího do Mongolska, kde bude opět velvyslancem. Můžeme se těšit na knížku o těchto potomcích Čingischána? 🙂

V tuto chvíli vím pouze tolik, že do Mongolska se těším já sama. Rozhodně ne každému se „poštěstí“ přesunout se ze země potomků Vikingů do země potomků Čingischána J. Už teď máme v knihovně více než desítku knih a cestopisů týkajících se Mongolska a učím se mongolsky. A hodlám se o Mongolsku něco dozvědět nejenom z knih. Jestli nakonec něco dám na papír, nemohu vyloučit. Určitě mám ale v plánu to zjistit.

Co bys doporučila lidem, kteří by rádi tak jako Ty sepsali své zkušenosti do knihy?

Jsem naprostý elév, pokud jde o psaní knih. Jedno jsem pochopila. Každý má svůj osobitý přístup. Podstatné se mi jeví to správné „puzení“ sednout a psát a pak také vědět, co a komu to chci sdělit.

Moc díky za rozhovor!

Knihu Dánské štěstí můžete zakoupit přes eShop v papírové podobě zde a jako eKniha například zde.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.