Rozhovor s Evženem Bočkem: Píšu maximálně dvě hodiny denně

Foto: Hodonínský deník

Evžen Boček (*1966) pracuje jako kastelán milotického zámku, který se ve svém volnu zabývá psaním humoristických románů. Proslavila ho série knížek o jedné čechoamerické rodině, která restituovala rozpadající se zámek v Čechách. Recenzi na první díl z této řady s názvem Poslední aristokratka najdete zde. Jsem moc ráda, že byl pan Boček ochoten k rozhovoru pro mé stránky, který teď s Vámi ráda sdílím.

Děkuju, že jste si na moje otázky udělal čas!
Pracujete jako kastelán, nebudu se tedy ptát, kde jste vzal pro Aristokratku inspiraci. 🙂 Zeptám se však – jak těžké je při Vaší práci najít na psaní čas?

Přes sezónu to skoro nejde, takže píšu většinou od listopadu do března, kdy je na zámku relativní klid. Ale i tak jsem schopen psát maximálně dvě hodiny denně. Proto mě to všecko tak dlouho trvá.

Co Vás vůbec přivedlo na nápad začít psát knížky?
Po pravdě řečeno – nevím. Já to pořád beru jako koníčka a odreagování.

Co Vás vedlo k vydání Deníku kastelána pod pseudonymem, a proč mezi ním a Aristokratkou následovala tak dlouhá časová prodleva?
Pseudonym jsem zvolil proto, jelikož se nerad dívám na svoje jméno. Aristokratku jsem chtěl taky vydat pod pseudonymem, ale nakladatel mně to už nedovolil. No a časová prodleva proto, že jsem to nepsal s tím, že budu vydávat – tudíž mně nic netlačilo.

Co je pro Vás při psaní nejtěžší a jak s tím bojujete?
Já žádnou tíhu necítím. Když to nejde tak, tak se netrápím a dělám něco jiného.

Pracujete na nějaké další knížce?
Na dalším dílu aristokratky.

Jak na Vás působí ohlasy čtenářů?
Ohlasy čtenářů mě dojímají.

Co říkáte na současnou českou literaturu, máte nějakého oblíbeného českého spisovatele?
Já ze současné české literatury znám akorát Martina Reinera, protože mě posílá svoje knížky.

Ptám se vždy v rozhovorech na pár tipů pro autory, kteří teprve s psaním začínají. Měl byste pro ně nějaké tipy či doporučení?
Tak to fakt nevím.

Byla jsem v pokušení položit Vám na závěr rozhovoru otázky z Vašeho vlastního dotazníku, ale rozhodla jsem se Vás netrápit. Ale nedá mi to a na dvě z nich bych přece jen ráda slyšela odpověď. Z čeho máte největší strach?
Že zas přijdou do módy mrkváče.

A – řekněme, že věříte v převtělování – jako co nebo kdo byste se chtěl příště narodit?
Víra v převtělování je kacířská.

Moc díky za rozhovor! 🙂

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.